Koronavirus

Velmi „odvážná“ beta. Co je koronavirus SARS-Cov-2

Když se na sklonku roku 2019 objevil v Číně nový koronavirus schopný nakazit člověka, řadu virologů to nijak nepřekvapilo. O tom, že se mezi netopýry skrývá celá řada virů, které by mohly nakazit člověka, se v odborném tisku psalo už několik let. Co to tedy je koronavirus SARS-COV-2?

Řadě odborníků „otevřela nové obzory“ práce z roku 2015 z časopisu Nature, která popisovala u druhů netopýrů rozšířených po velké části jihovýchodní Asie celou řadu koronavirů s „pandemickým potenciálem“. Co je koronavirus SARS-COV-2 tehdy ovšem nevěděl nikdo.

Debata tenkrát zůstala z velké části pouze v akademických kruzích, mezi širší veřejností prakticky nepovšimnuta. Čestnou výjimkou byl Bill Gates, který v roce 2015 varoval nejen na základě tohoto výsledku před možnou koronavirovou pandemií. I když si koronavirus tehdy zvolil za příklad v podstatě náhodou, vysloužil si za to v roce 2020 velkou pozornost milovníků konspiračních teorií.

Virus podobný SARS

Když se tedy virus nazvaný SARS-CoV-2 objevil, odborníky nepřekvapilo, že se velmi podobá viru, který způsobil v roce 2003 epidemii nemoci nazvané SARS. Tedy viru SARS-CoV. Oba viry jsou identické téměř ze tří čtvrtin svého genetického kódu, oba se objevily v sezoně respiračních onemocnění, a oba mají svůj původ (takzvaný přirozený rezervoár) u netopýrů.

Oba jsou také pochopitelně velmi blízce příbuzné. Patří mezi koronaviry, což je velká skupina virů nazvaných podle svého vzhledu. Jednotlivé exempláře viru, správně viriony či virové částice, mají v elektronovém mikroskopu vzhled sluneční korony (latinsky corona).

Virová „korona“ typická pro koronaviry (na snímku není SARS-CoV ani SARS-CoV-2, pochází z roku 1975). (Kredit: CDC)

Jde o takzvané obalené RNA viry, což znamená, že jejich genetická informace je uložena v RNA (nikoli v DNA jako u člověka, ale i jiných typů virů). A „obalený“ znamená, že virus na rozdíl od některých jiných (neobalených) virů má ještě kolem svého „jádra“ obal z bílkovin, které viru umožňují „splynout“ se stěnou hostitelské buňky.

Koronavirů je celá řada, ale ty pro nás důležité, patří do podčeledi Orthocoronavirinae a pak do Alfa-, Beta-, Delta- a Gammacoronavirus. Alfa a beta koronaviry (mezi něž patří i ty, které způsobují nachlazení u lidí) obvykle napadají savce, zatímco gama a delta koronaviry obvykle útočí na ptáky a ryby. Mnoho z běžných koronavirů způsobujících onemocnění u domácích zvířat (například kočičí enterický koronavirus) jsou alfa koronaviry.

Aktuálně je známo sedm koronavirů, které způsobují onemocnění lidí. Nejvíce se mluví o beta koronavirech, kam patří oba SARSy. U člověka se běžně vyskytuje ještě beta koronaviry HCoV-OC43 a HcoV-HKU1, které vyvolávají běžná onemocnění dýchacích cest. Ovšem u malých dětí a starých lidí mohou být původci závažných onemocnění dolních cest dýchacích. Podobné následky má infekce alfa koronavirem HcoV-229E. A další alfa koronavirus HCoV-NL63 je považován za původce život ohrožujících onemocnění u malých dětí (pseudokrup a bronchiolitida).

Kde se vzal koronavirus

Koronaviry byly objeveny v polovině 60. let a jsou známy jako původci onemocnění u lidí a různých druhů zvířat včetně ptáků a savců. Primárně napadají dýchací a trávicí trakt, proto se šíří vzduchem, kontaminovanými předměty nebo oro-fekálním přenosem. Mimochodem, možný divoký předchůdce SARS-CoV-2 se právě přenáší v trusu netopýrů a jeho následovník tedy schopnost šířit se vzduchem musel získat.

Možná to bylo do jiného koronaviru, ale nevíme případně, od kterého. Dnes všeobecně nejpřijímanější scénář je ten, že virus se dostal z netopýra na člověka přes nějakého jiného hostitele, v němž právě mohl (třeba od jeho nějakého koronaviru) získat právě tuto a možná i další schopnosti a vlastnosti.

Nebylo by to zase tak překvapivé. Koronaviry jsou doslova všude, v celé řadě zvířecích druhů. Ne všechny se mezi s sebou mohou „křížit“, ale celá řada ano.

Virové částice SARS-CoV-2 unikají z napadené buňky ve tkáňové kultuře. Snímek je z elektronového mikroskopu, barvy jsou umělé. (Foto: NIAH)

Co je koronavirus SARS-COV-2

Jak už jsme si řekli, věda zná dnes sedm koronavirů napadající člověka. Tři z nich – SARS-CoV, MERS-CoV a SARS-CoV-2 – se ukázaly jako větší zdravotní hrozba. Zbylé způsobují jen nepatrné obtíže, opravdové „rýmičky“.

Nejnovější z nich, tedy současný pandemický SARS-CoV-2, se bohužel od svých příbuzných v některých ohledech poměrně výrazně liší. Jak se ukázalo, má účinný systém, jak se připojovat na povrch buněk v dýchacím traktu. Stejně jako jiné koronaviry k tomu používá jakési „hroty“ na svém povrchu (ve vědecké literatuře se používá anglický termín „spike“). To jsou ty typické útvary, které můžete vidět na podrobných snímcích viru.

U nového viru jsou hroty nezvyklé: nejde o variantu známých řešení od koronavirů, které napadají člověka, jako například SARS-CoV, který v roce 2003 vyvolal epidemii SARS. Místo toho se objevilo zcela nové řešení, které odborníky překvapilo (více v této práci).

To byl také jeden z důvodů, proč hlavně zpočátku pandemie bylo kolem šíření viru tolik nejasností. SARS-CoV-2 se prvnímu „SARS-CoV“ podobá, ale ne v tom pro nás nejdůležitějším – jak se šíří a jakou nemoc vyvolává. První SARS míval mnohem vážnější průběh, ale nešířil se od bezpříznakových nakažených. I díky tomu se ho zřejmě podařilo zastavit.

ČTĚTE DÁLE:

4G 5G 5G procesor 5G smartphone 5G smartphony 5G sítě Apple Astra Zeneca Biontech covid covid-19 Dezinformace ericsson hoax huawei iphone konspirace Koronavirus LTE mediatek Moderna Motorola nokia novinka O2 očkování Pfizer pokrytí procesor qualcomm rozvoj samsung sar smartphone snapdragon Specific Absorption Rate statistika t-mobile vakcinace Vakcína vakcína covid vakcína mRNA vodafone xiaomi záření

Sdílejte článek