Jak koronavirus obchází imunitu? Mohou za to „superbuňky“
Nejeden z nás si už jistě položil otázku, jak koronavirus obchází imunitu člověka. Ve zkratce za tím stojí takzvaná syncytia. Superbuňky, které fungují jako továrna na výrobu virových částic.
Protilátky, které si vytvoříme po nákaze nebo očkování, si ve své práci vedou skvěle. Viry se v našem těle obvykle šíří tak, že jejich částice proniknou do buňky, a využijí je jako továrnu na vytváření dalších kopií.
Ty pak vyrazí z buňky ven, najdou si další „hostitelské“ buňky, které infikují, a cyklus pokračuje.
Protilátky se mohou na virové částice navázat, „přilepit“, čímž změní jejich tvar. Částice se pak nemohou na naše buňky vůbec přichytit a proniknout do nich.
Co když se ovšem virus může šířit bez toho, aby jeho částice vůbec „hostitelskou“ buňku opustily? Tuto schopnost viry také mají, jak již delší dobu víme.
Syncytia aneb Jak koronavirus obchází imunitu
Vznikají tak ona zmíněná syncytia, kterým my pro jednoduchost můžeme říkat „superbuňky“. To jsou v podstatě buňky s několika jádry a splynulou cytoplazmou. Z našeho hlediska je ovšem nejdůležitější, že jsou to výkonné továrny na výrobu virových částic.
Co v takovém případě zmůžou protilátky? Tuto otázku si vědci nedávno položili i v případě viru SARS-CoV-2. Nebylo to bezdůvodně; již od minulého roku se ví, že tento koronavirus dokáže „přesvědčit“ lidské buňky, aby se sloučily s dalšími buňkami.
Otázce se věnoval Alex Sigal s kolegy z jihoafrického Durbanu. Testovali dvě varianty koronaviru: alfu („britská“) a betu („jihoafrická“). Studie, která teprve bude publikována ve vědeckém časopise, odhalila, že obě varianty se dokázaly při přenosu z buňky do buňky úspěšně vyhnout neutralizačním protilátkám.
Protilátky tedy podle všeho účinně brání vstupu do hostitelské buňky, méně účinné jsou však tam, kde je infekce již rozvinutá. Dá se tedy předpokládat, že z těch části těla, kde se virus v buňkách uchytí a dokáže se šířit vytvářením „superbuněk“, jej bude možné eliminovat obtížněji. Nenamená to ovšem, že jsme proti tomuto způsobu šíření viru zcela bezbranní.
Víc než jedna obrana
Naštěstí se náš imunitní systém vyvíjel také společně s viry. Naše těla si tak vybudovala široký arzenál obranných prostředků, aby naopak eliminoval ty, jak koronavirus imunitu obchází. Do něj patří i T-lymfocyty, o jejichž klíčové roli ve zvládnutí nákazy jsme již psali.
To jsou bílé krvinky, které jsou po očkování nebo infekci vycvičeny k odhalování a likvidaci infikovaných buněk. Nespoléhají na rozpoznávání volně se pohybujícího virových částic. Přímý přenos z buňky na buňku tak neovlivňuje jejich schopnost vyhledávat a ničit infikované buňky.
Obě složky tedy fungují jinak. Protilátky se vážou na viry v prostoru mezi buňkami. Ať už jde o virus, který do těla právě pronikl, nebo o částice uvolněné z napadených buněk v důsledku infekce. T-lymfocyty snižují počet „továren na výrobu“ nových virů, až do doby, než je infekce zlikvidována. (Situaci jsme ještě notně zjednodušili, na tomto procesu spolupracuje také řada dalších buněk.)
Dobrou zprávou je, že T-lymfocyty zaměřené proti SARS-CoV-2 si tělo vytváří jak po prodělané nákazy, tak po vakcinaci. Kolik jich je, to se vakcínu od vakcíny liší.
Nové varianty koronaviru
Co se ovšem děje u starších lidí nebo lidí s narušenou funkcí imunitního systému? U mladých a zdravých dospělých i infekce SARS-CoV-2 nejpozději do dvou týdnů zmizí. Pokud si ovšem nakažený z nějakého důvodu nevytvoří T-buňky specificky zaměřené proti SARS-CoV-2, infekce může trvat déle. Delší infekce dává viru více příležitosti mutovat do efektivnější podoby, čímž se zase zvyšuje riziko vzniku nových variant.
Poznatek o tom, že virus se může šířit i s vznikem „superbuněk“, ale není důvod k beznaději. Je důležité pochopit, jak se virus šíří, abychom se na něj mohli účinněji zaměřit.
Neutralizačním protilátkám se dokáže vyhnout například i virus žloutenky typu C, to však nezabránilo vědcům ve vývoji velmi úspěšných antivirotik. V posledních letech jsou tak poprvé k dispozici léky, se kterými lze vyléčit i ty, kdo byli tímto virem nakaženi po celá desetiletí.
S dnešními vakcínami a antivirotiky (byť pro koronaviry SARS-CoV-2 kvůli nedostatku zájmu v posledních letech teprve vznikají) tedy dnes máme reálnou naději podobné viry potlačit a případně zcela eliminovat. To, jestli se k tomu odhodláme, je otázka jiná.
ČTĚTE DÁLE:
- Huawei Connect: Zelená budoucnost a rozvoj digitálního světa
- Už polovina světové populace může využívat 5G a chystá se 5.5G
- Huawei pomáhá tvořit zelený a klimaticky neutrální svět
- Dron s 5G je budoucnost zemědělství, ukazuje Huawei
- Řecký národní park chrání s pomocí Huaweie zvukový štít
5G 5G procesor 5G smartphone 5G smartphony 5G sítě Apple Astra Zeneca covid covid-19 Dezinformace dimensity ericsson hoax huawei iphone konspirace Koronavirus mediatek mmWave Motorola nejlevnější 5G smartphone novinka O2 očkování očkování covid-19 Pfizer pokrytí procesor práce na dálku práce z domova připojení qualcomm realme rozvoj samsung smartphone snapdragon statistika t-mobile technologie vakcinace Vakcína vakcína covid vakcína mRNA xiaomi
