Vakcína AstraZeneca COVDi-19

Chrání vakcíny před mutacemi koronaviru? Zdá se, že ano

Dnes dostupné vakcíny proti nemoci covid-19 by měly očkované ochránit i před novými variantami. Některé zřejmě nebudou chránit před mírným průběhem nemoci, před vážným průběhem či úmrtím však ano.

Naznačuje to předběžná publikace týmu kolem Alessandra Setteho a Shanea Crottyho, kteří oba působí v Kalifornii. Ti ukázali, že ani nové varianty SARS-CoV-2 neuniknou očkováním „natrénovné“ (takzvaně adaptivní či získané) imunitě.

Druhá, ale důležitá linie

Již týdny víme, že některé varianty do jisté míry mohou „unikat“ protilátkám, které se po očkování vyskytují v krvi. Ovšem v krvi (a tkáňovém moku) se vyskytující protilátky jako různé typy imunoglobinu (IgG, IgM) nejsou jedinou součástí našeho obraného mechanismu. Pokud jsou proti danému patogenu účinné a je jich v těle dostatek, mohou zareagovat rychle a de facto zcela zabránit infekci.

Proti vážnému průběhu nemoci lépe chrání aktivita buněk známých jako T-lymfocyty, které jsou součástí takzvané adaptivní buněčné imunity (více pro vážné zájemce v jiné práci právě Setteho a Crottyho v časopise Cell). T-lymfocyty reagují na infekci s větším zpožděném, ale jejich aktivita je pro průběh nemoci zásadní. A bohužel, starší lidé jich obecně mívají méně…

Skupina "zabijáckých" CD8+ T-lymfocytů útočé na rakovinovou buňku (uprostřed)
Skupina „zabijáckých“ CD8+ T-lymfocytů útočé na rakovinovou buňku (uprostřed)
(kredit: NIH)

Přes pomalejší reakci jsou T-lymfocyty v boji proti viru vytrvalé a systematické. Na rozdíl od protilátek se mohou naučit rozeznávat na povrchu viru celou řadu charakteristických rysů, díky kterým ho mohou odhalit a zničit. Obvykle si „pamatují“ 15 až 20 oblastí na povrchu viru. Jedna či dokonce několik změn viru v důsledku mutací je tedy jen tak nezmate. (Nové varianty mívají desítky změn proti původnímu SARS-CoV-2, ale zdaleka ne všechny jsou v místech, na které se imunitní systém může zaměřit.)

Ovšem aktivita tohoto typu buněk se měří podstatně obtížněji než množství protilátek v krvi. V praxi to znamená, že dobré odpovědi na otázky k roli T-lymfocytů (někdy označovaných jako T-buňky) dostáváme později než v případě aktivity protilátek. Což samozřejmě může snadno vést k jistému zkreslení.

Chrání vakcíny před mutacemi koronaviru?

Vraťme se však k samotné práci. Sette, Crotty a jejich kolegové sledovali reakci T-buněk odebraných očkovaným dobrovolníkům na čtyři „nové“ linie viru SARS-CoV-2 (B.1.1.7, B.1.351, P.1 a CAL.20C). Ve všech případech T-lymfocity (CD4+ a CD8+) reagovaly na tyto varianty prakticky stejně razantně jako na varianty starší.

To naznačuje, že vakcíny před mutacemi koronaviru chrání a ve všech případech by měly zabránit vážnému průběhu nemoci. A pokud očkovaní lidé po nákaze novou variantou budou mít jen lehký průběh, vakcína svůj hlavní cíl splní.

Data bude samozřejmě ještě zapotřebí ověřit sledováním výsledků očkování v „reálu“. Takových pozorování je málo, protože míra proočkovanosti je vysoká jen v několika málo zemích světa. Dílčí výsledky jsou nicméně povzbudivé. Například již víme, že vakcína Pfizer/BioNTechn v Izraeli velmi účinně chrání proti linii B.1.1.7., tedy takzvané britské variantě.

ČTĚTE DÁLE:

4G 5G 5G procesor 5G smartphone 5G smartphony 5G sítě Apple Astra Zeneca Biontech covid covid-19 Dezinformace ericsson hoax huawei iphone konspirace Koronavirus LTE mediatek Moderna Motorola nokia novinka O2 očkování Pfizer pokrytí procesor qualcomm rozvoj samsung sar smartphone snapdragon Specific Absorption Rate statistika t-mobile vakcinace Vakcína vakcína covid vakcína mRNA vodafone xiaomi záření

Sdílejte článek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *