I hlasitý zpěv je riziko. Koronavirus se šíří jako kouř

Dotykem, kapénkami, nebo jinak? Způsob, jak se koronavirus šíří, zůstával vědcům dlouho nejasný. Dnes se nejvíce kloní k tomu, že se šíří pomocí aerosolu. Naopak šíření přes kontaminované povrchy je malé a v pandemii tento způsob hraje podle všeho pouze malou roli.

Zkraje pandemie koronaviru SARS-CoV-2 se hojně spekulovalo o možnostech šíření viru. Možná si ještě pamatujete na nejasnosti kolem šíření přes bankovky, madla a dotekem obecně. Co tedy víme o šíření viru SARS-CoV-2 dnes?

Velmi „odvážná“ beta. Co je koronavirus SARS-Cov-2

Již od jara bylo jasné, že virus se bude dobře šířit kapénkami ve vzduchu na vzdálenosti alespoň několika metrů. V Evropě se mluvilo obvykle o dvou metrech, v USA a Británii o šesti stopách, tedy cca 1,8 metru.

Byť je rozdíl malý, poměrně dobře naznačuje, že údaj je pouze přibližný. Dvoumetrový rozestup není zárukou bezpečnosti.

Šíření koronaviru: jako kouř

Dnes se ovšem ukazuje, že velkou roli v šíření viru hrají aerosoly. Tedy částečky o průměru pár mikrometrů (miliontina metru, čili 0,000 001 m), které jsou mnohem menší než kapénky.

O možnosti šíření psali vědci už v březnu a dubnu a praxe jejich teorii postupně dávala zapravdu. V červenci pak velká skupina vědců apelovala na WHO, aby tuto možnost jasně a důrazně uvedla.

Proč? Aerosoly se chovají ve vzduchu jinak než kapénky. Kapénky jsou poměrně velké a ve vzduchu nevydrží příliš dlouho. Naopak aerosol si jednoduše můžeme představit jako kouř.

Tuto metaforu používá například virolog Zdeněk Hel. Jde sice o metaforu, takže nejde o stoprocentně přesné přirovnání, ale pro pochopení přenosu viru důležité. Právě důležitost přenosu aerosoly je jedním z důvodů, proč se tak zdůrazňuje používání respirátorů či textilních roušek.

Nakazit se lze hlavně uvnitř

Výzkumy i zkušenosti potvrdily to, co se od začátku považovalo za pravděpodobné: že k přenosu viru nejčastěji dochází v místech s malou cirkulací vzduchu. Tedy pod střechou, především v místech, kde se pohybuje více lidí a vzdálenosti mezi nimi jsou menší.

Svou roli hrají i některé další okolnosti, například teplota či vlhkost vzduchu. Ale ty jsou důležité hlavně v některých konkrétních případech (díky nim je například lední hokej jednou z nejriskantnějších činností z hlediska možného přenosu infekce).

Ve vnitřních prostorách se tak vyplácí například větrat. To pomáhá zamezit kumulaci aerosolů v uzavřeném prostoru. A to i měřitelně, jak vědci zjistili měřením šíření kapének a mikrokapének pomocí laserové difrakce.

Šíření koronaviru venku

Výrazně lepší je situace pod širým nebem, kde kumulace aerosolů prakticky nehrozí a stačí si od lidí udržovat odstup nebo nosit ochranu obličeje. I venku sice může dojít k nákaze, ale více než 90 % nákaz probíhá uvnitř (viz přehled dostupné literatury srovnávající celkem 25 tisíc případů pre-print).

Velká část nákaz také probíhá na místech, kde se schází hodně lidí, jako jsou restaurace. Hojně citována být velká listopadová studie v Nature, jejíž autoři sestavili modely pohybu desítek milionů obyvatel deseti amerických metropolí.

Jak si stojí covid-19 v porovnání s chřipkou? Umírá na něj víc lidí

Tento a řada dalších výsledků vysvětlují, proč je dobré „zastropovat“ počet účastníků na různých akcích – výrazně se tím sníží riziko vzniku velkého clusteru případů infekce z jedné jediné události. Právě takové „clustery“ jsou pro šíření SARS-CoV-2 mnohem důležitější než například u chřipky.

Může to být rychlé

Bohužel, naše znalosti přesného rizika nákazy v daném místě a čase jsou omezené. A tak například určit, kolik lidí se nakazilo v obchodech, půjde jen velmi těžko. Ve statistikách, kde dochází k nákaze, tedy převládají snadno trasovatelná místa, kde lidé tráví hodně času (domácnost a práce). Určení rizik ostatních míst nějakým užitečným a přitom exaktním způsobem zatím neumíme.

Nákaza také může proběhnout i velmi rychle a někdy i při krátkém kontaktu. Zdaleka není zapotřebí 15 minut, jak se často uvádí. Právě proto americké CDC od listopadu 2020 změnilo doporučení délky expozice. Místo 15 minut nepřetržitého kontaktu začalo doporučovat sčítání všech expozic za posledních 24 hodin.

VIDEO: 4 hlavní důvody, proč 5G, koronavirus a covid-19 NEsouvisejí

Virové částečky se totiž mohou na sliznicích kumulovat a tři desetiminutové pobyty v infekčním prostředí, byť s několikahodinovou mezerou, tak mohou být i riskantnější, než jeden čtvrthodinový.

Největší riziko přenosu koronaviru

Délka expozice ale může hrát svou roli. Předpokládá se ale, že vyšší dávka viru – která zase souvisí s délkou vystavení jeho zdroji – znamená riziko horšího průběhu. Ale měli bychom dodat, že jde stále o odhad, protože je obvykle těžké vystopovat přesné místo nákazy nebo laboratorně měřit podmínky nákazy.

Podle vědců z Oxfordu je proto užitečnější, aby lidé pochopili, čím se vyznačují rizikové situace: žádná ochrana obličeje, malý nevětraný prostor, hodně lidí, hlasitý hovor či křik, dlouhý pobyt. Pravidla jsou v podstatě poměrně jednoduchá, vyzkoušet si je můžete v této interaktivní kalkulačce.

ČTĚTE DÁLE:

• Huawei Connect: Zelená budoucnost a rozvoj digitálního světa
• Už polovina světové populace může využívat 5G a chystá se 5.5G
• Huawei pomáhá tvořit zelený a klimaticky neutrální svět
• Dron s 5G je budoucnost zemědělství, ukazuje Huawei
• Řecký národní park chrání s pomocí Huaweie zvukový štít

5G 5G procesor 5G smartphone 5G smartphony 5G sítě Apple Astra Zeneca covid covid-19 Dezinformace dimensity ericsson hoax huawei iphone konspirace Koronavirus mediatek mmWave Motorola nejlevnější 5G smartphone novinka O2 očkování očkování covid-19 Pfizer pokrytí procesor práce na dálku práce z domova připojení qualcomm realme rozvoj samsung smartphone snapdragon statistika t-mobile technologie vakcinace Vakcína vakcína covid vakcína mRNA xiaomi