Živí versus „nemrtví“. Jaký je rozdíl mezi virem a bakterií?
Když člověka přepadne rýma, kašel či bolení v krku a není zrovna pandemický rok jako ten právě skončený, většinou nemá smysl volat lékaři o antibiotika. Zda je původcem potíží bakterie, na níž by tyto prášky zabraly, nebo vir, na který antibiotika naopak nepůsobí, pacient jen těžko odhalí. Vysvětlujeme hlavní rozdíly mezi viry a bakteriemi.
Viry a bakterie jsou z našeho pohledu prakticky nerozeznatelná. A ne jen kvůli tomu, že ani jeden nevidíme. Rozdíl ve velikosti mezi oběma těmito skupinami a námi je prostě příliš veliký, než aby tomu mohlo být jinak. Při dostatečném přiblížení se přitom velmi významné rozdíly objeví.
Bakterie a viry – hlavní rozdíly
Bakterie jsou jednobuněčné mikroorganismy s širokou škálou schopností. Jsou to nejrozšířenější organismy na světě, které obývají prakticky všechna prostředí Země včetně jejích hlubin.
Většině z nich jsme lhostejní, některé s námi dokonce našli společnou řeč. V těle tak máme každý cca kilogram bakteriální mikroflory, jejíž zdraví do určité – ne zcela jasně známé míry – souvisí i se zdravím naším.
Viry jsou proti bakteriím výrazně menší, a to obvykle až o několik řádů – stokrát, ale třeba i tisíckrát. V biologii ovšem pravidla vždycky někdo porušuje, a tak existují i viry větší než bakterie. Velikost určuje i několik základních rozdílů mezi těmito dvěma skupinami.
Viry jsou tak malé, že nemohou obsahovat všechny mechanismy nutné k tomu, aby se mohly samy množit. Právě na základě tohoto rysu se odborníci nakonec dohodli, že viry nejsou živé. Základní charakteristikou života podle dnes uznávané definice je tedy schopnost se rozmnožovat.
Viry potřebují „náhradní matky“. Potřebují skutečně živé buňky, někdy třeba i bakteriální. Nezbývá jim nic jiného než přežívat jako nájezdníci. Cílem virů je proniknout do nějaké buňky a tu různými nekalými triky, podvody a lživými signály přesvědčit, aby posloužila jako továrna na výrobu dalších virů.
Patogenní viry buňku „zneužijí a odhodí“. Některé ji mohou zničit; buňka se v důsledku jejich působení nakonec doslova rozpadne. V jiných případech ji nezničí přímo, ale poznamenají ji natolik, že ji nakonec raději zničí imunitní systém daného organismu.
Někdy je tato sebedestrukce tak ničivá, že může její důsledek být pro hostitele i smrtící. Ale to by nerušená replikace viru nakonec mohla být v mnoha případech také, takže pro evoluci je to těžká volba.
Co je to RNA a proč viry mutují
Malá velikost virů také ovlivňuje to, kolik nesou genetické informace, a jak dobře se o ní starají. Viry mají krátkou a jednoduchou DNA. Či RNA jako třeba koronavirus SARS-CoV-2. Prostě proto, že větší nepotřebují a při jejich způsobu „neživota“ jakýkoli další přívažek navíc snižuje šanci na úspěch. V jednoduchosti je síla.
V jejím zájmu ovšem velká část viru obětovala nástroje kontroly kvality výroby. To znamená, že viry při výrobě nových kopií – tedy při kopírování vlastní genetické informace – dělají obecně řečeno spoustu chyb. Kolik přesně, to se typ od typu liší. Extrémně proměnlivý je například virus HIV, proti kterému i proto dodnes nemáme vakcínu.
Virus chřipky sice není tak proměnlivý jako HIV, ale i účinnost chřipkových vakcín není stále taková, jakou bychom si přáli. A to se vakcína ještě musí měnit každý rok a obsahuje pro jistotu „zbraně“ hned proti několika různým „typům“ chřipkových virů.
SARS-CoV-2 je trochu jiného ražení. Jeho RNA je zhruba třikrát delší než v případě chřipky. Musí tak používat více opravných nástrojů než chřipka, jinak by brzy přestal být životaschopný. Tempo mutací je tedy pomalejší, přesto je bude v příštích letech nejspíše nutné sledovat. To abychom měli jistotu, že virus „neunikne“ například dnes schvalovaným vakcínám.
Pomalejší léčba virů
Byť pacient rozdíl mezi nákazou viry a bakteriemi dokáže obvykle jen těžko odhalit, může si snadno všimnout odlišného medicínského přístupu. Bakteriální infekce dokážeme většinou poměrně dobře – někdy dokonce výborně – léčit pomocí antibiotik.
Jejich objev znamenal konec prakticky všech velkých bakteriálních epidemií, mezi které patřil třeba i dýmějový mor či tuberkulóza. I narůstající problém získané odolnosti proti antibiotikům u některých bakteriálních původců nemocí nás zatím ani zdaleka nevrátil do dob, kdy bakteriální infekce byly prakticky všudypřítomné.
Virové nákazy ve většině případů stále léčíme poměrně obtížně. Ve většině případů se léčí pouze symptomaticky, tj. léčbou příznaků onemocnění, ale ne příčiny. Mnohá virová onemocnění tedy bohužel vyléčit prostě vůbec neumíme. Cílená protivirová léčba je možná jen u některých virů (například HIV, a to i díky českým vědcům).
V řadě případů se musí léky bohužel podat brzy po propuknutí infekce, jinak nejsou účinné. A antivirotika bývají bohužel také spíše nákladnější, takže se užívají jen v přísně indikovaných případech.
Léčba covid-19 je obtížná
Nákaza virem SARS-CoV-2 bohužel patří právě mezi ty špatné léčitelné. Pravda, ukazatel smrtnosti (tj. procento nakažených, kteří zemřou) od jara klesl zhruba na polovinu. V Česku se za celou dobu epidemie pohybuje kolem 1,5 procenta (číslo je určitě zkreslené, protože nevíme zdaleka o všech nakažených a zřejmě ani části zemřelých, ale to je na jiný text).
Ovšem pokles proti začátku epidemie byl dán především tím, že lékaři vyloučili neúčinné, či přímo škodlivé léky a postupy spíše než tím, že by se objevily nové účinné „zbraně“ proti covid-19. Většina léků, včetně například známého remdesiviru či doplňování protilátek (např. podávání monokolonálních protilátek jako u Donalda Trumpa) fungují nejlépe v rané fázi nemoci.
I proto během letošní zimy nikdy neváhejte s otestováním a návštěvou lékaře!
ČTĚTE DÁLE:
- Huawei Connect: Zelená budoucnost a rozvoj digitálního světa
- Už polovina světové populace může využívat 5G a chystá se 5.5G
- Huawei pomáhá tvořit zelený a klimaticky neutrální svět
- Dron s 5G je budoucnost zemědělství, ukazuje Huawei
- Řecký národní park chrání s pomocí Huaweie zvukový štít
5G 5G procesor 5G smartphone 5G smartphony 5G sítě Apple Astra Zeneca covid covid-19 Dezinformace dimensity ericsson hoax huawei iphone konspirace Koronavirus mediatek mmWave Motorola nejlevnější 5G smartphone novinka O2 očkování očkování covid-19 Pfizer pokrytí procesor práce na dálku práce z domova připojení qualcomm realme rozvoj samsung smartphone snapdragon statistika t-mobile technologie vakcinace Vakcína vakcína covid vakcína mRNA xiaomi
5 reakcí na “Živí versus „nemrtví“. Jaký je rozdíl mezi virem a bakterií?”