Jak působí rádiové vlny na člověka

Jak působí rádiové vlny na člověka? Extrémní případy mluví za vše

Asi každý si někdy položil v hlavě otázku, jak asi působí rádiové vlny na člověka, jeho tkáň. Vznikly na to stovky, ne-li tisíce studií. A závěr – kromě opravdu extrémních případů – je stále stejný.

Elektromagnetické pole (EMP) v oblasti rádiových kmitočtů po průniku do biologické tkáně působí tepelně. Pro stručné vysvětlení jevu a objasnění hraničních případů je potřeba použít jak makroskopický pohled na šíření EMP, tak i mikroskopický pohled molekulární fyziky.

Makroskopický pohled na otázku jak působí rádiové vlny na člověka je založen na principech šíření EMP, které jsou souhrnně popsány takzvanými Maxwellovými rovnicemi. Dokáže popsat chování vlny EMP v různých prostředních, tedy i vzduchu.

K výpočtu tepelného účinku pro případ, kdy vlna proniká do lidské tkáně, se používá takzvaný absorbovaný měrný výkon (SAR). Jak se SAR počítá, najdete na webu ČTÚ. Právě tato veličina určuje, jak na člověka rádiové vlny působí.

SAR se určuje i jinými postupy, například pomocí měření. Výsledný SAR nesmí být v běžném prostředí (včetně například expozice osoby u mobilního telefonu) vyšší, než kolik nařizují hygienické limity.

Co určuje, jak působí rádiové vlny na člověka?

Praxe je taková, že se používají takzvané referenční hodnoty. Ty jsou záměrně o poznání vyšší, než by mohly, aby reflektovaly například vliv odlišného prostředí šíření vlny a podobně.

V případě EMP se měří hustota zářivého toku vyjádřená jednotkou W/m2. Pro vyšší kmitočtová pásma (přibližně nad 6 GHz) je ale hloubka vniku vlny do těla tak malá, že se posuzuje pouze plošná expozice reprezentovaná hustotou zářivého toku.

To jsme si ostatně už vysvětlili v souvislosti s takzvanými milimetrovými vlnami. Platí zde jednoduchá poučka: čím vyšší frekvence záření, tím blíže má k viditelnému světlu. A zeď baterkou zkrátka neprosvítíte.

Mikropohled na působení rádiových vln

To mikroskopické (molekulární) vysvětlení otázky, jak působí rádiové vlny na člověka, je o poznání složitější. Používá se pro něj částicový popis EMP, kdy je elektromagnetická vlna chápána jako proud fotonů. Energii každého pak určuje vztah frekvence záření a takzvané Planckovy konstanty.

Pokud je výsledná energie (v jednotkách elektronvolt – eV) dostatečně velká, takzvaně interaguje s atomy či molekulami. Zcela laicky řečeno se to navenek projevuje tím, že se takové místo zahřeje. Když je tahle energie ještě vyšší, dochází pak k takzvanému ionizujícímu záření.

Příkladem takového záření je třeba všeobecně známý rentgen. Jeho paprsky bychom se měli nechat ozařovat co nejméně, protože se může – stejně jako třeba radiace – projevit na strukturálních změnách buněk či dokonce DNA. Předpokládá se, že tyto druhy záření mohou být například příčinou některých onkologických onemocnění.

Expozice, tedy doba vystavení, či absorbovaná energie by musela být ale opravdu ohromná. K ionizaci například biologicky důležitého uhlíku je třeba energie zhruba 11 eV, což odpovídá kmitočtu přibližně 2,7 × 1015 Hz (tedy petahertz a vlnová délka 110 nm). To jsou přibližně o pět řádů (!!!) vyšší kmitočty, než které používají rádiové komunikace.

Záření 5G je minimální

Jinými slovy, foton elektromagnetické vlny v oblasti rádiových kmitočtů nemůže způsobit ionizaci atomů či molekul. Jde o takzvané neionizující záření bez jakéhokoli prokázaného vlivu na lidský organismus. Nicméně, skutečně je i toto záření zcela bez rizik?

Ve zkratce to zcela definitivně stále nevíme. Nejde o vliv záření samotného, to je krom opravdu extrémních případů zcela bezpečné. Jde spíše o vlastně trvalou expozici, které jsme dnes a denně vystaveni. Její vliv stále ještě zcela vědecky prozkoumán není. S nejvyšší pravděpodobností je však minimální.

A ten extrémní případ? Ten si představte, že počet oněch neionizujících fotonů je velmi vysoký. Řečí praxe výkon vyzařovaný vysílačem (a tedy působící na biologickou tkáň) je opravdu enormně velký. V takovém případě by se tkáň zahřála natolik, že by člověk utrpěl popáleniny.

Ale opravdu, buďte v klidu: tyto jevy mohou nastat pouze při mnohonásobném překročení povolené expozice. Mnohonásobné měření přitom prokázalo, že třeba vysílače 5G jsou hluboko pod hygienickými limity. A ty jsou – jak už jsme si výše řekli – ještě zbytečně přísné.

Závěr je tedy stále stejný: žádná významná souvislost mezi účinky mobilních sítí a lidským zdravím nebyla dosud prokázána.

ČTĚTE DÁLE:

5G 5G procesor 5G smartphone 5G smartphony 5G sítě Apple Astra Zeneca covid covid-19 Dezinformace dimensity ericsson fake news hoax huawei iphone konspirace Koronavirus mediatek modem Motorola nejlevnější 5G smartphone novinka O2 operátor očkování očkování covid-19 Pfizer pokrytí procesor připojení qualcomm realme rozvoj samsung smartphone snapdragon statistika t-mobile technologie vakcinace Vakcína vakcína covid vakcína mRNA xiaomi

Sdílejte článek

2 reakce na “Jak působí rádiové vlny na člověka? Extrémní případy mluví za vše”

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *