5G v Česku

POLOPATĚ: Co je to frekvence a jak souvisí s délkou vlny

Frekvence, kmitočet, délka vlny. Pojmy, které jsou mnohým cizí i přesto, že se s nimi běžně setkávají už žáci na základní škole. Jelikož opakování je matka moudrosti, pojďme si tyto pojmy co nejjednodušeji vysvětlit.

Na chvíli se oprostíme od 5G sítí a mobilních technologií obecně a frekvenci si definujeme zcela obecně. Třeba taková česká Wikipedia ji definuje jako „fyzikální veličinu, která udává počet opakování periodického děje za daný časový úsek“. Její základní jednotkou je Hertz udávající počet opakování za jednu sekundu.

Ačkoli tahle definice říká vše, pojďme si uvést příklad z běžného světa. A nemusíme daleko, stačí pohled na domácí zásuvku, která po bytě rozvádí střídavý elektrický proud. Frekvence nám v tomto případě říká, kolik kmitů za sekundu známá vlnovka (sinusoida) průběhu proudu vykoná. V běžné zásuvce je frekvence 50 Hz, tedy 50 kmitů za sekundu.

K vysvětlení využijme například tento obrázek z třebíčské ZŠ Týnská. Ukazuje průběh síťového napětí včetně dob, které odpovídají frekvenci 50 Hz. Ta nám mimo jiné určuje, jak často se jedna perioda (jeden průběh sinusovky, tedy vlnovka nahoru a dolů), opakuje. Výpočet je snadný: pokud je frekvence 50 Hz, tahle perioda se opakuje padesátkrát za sekundu, a trvá tedy 20 milisekund (1s = 1000 ms, děleno 50 = 20 ms)

Uplatnění frekvence jako veličiny je velmi široké. Například v akustice určuje absolutní výšku tónu, pro nás ale budou nejdůležitější frekvence takzvaného rádiového spektra. To jsou elektromagnetické vlny o kmitočtech od zhruba 35 MHz (megahertz) až po desítky GHz (gigahertz). V něm už dnes funguje většina existujících bezdrátových sítí.

Využití rádiového spektra.

Milimetrové vlny

A zde se už dostáváme i k souvislosti frekvence a délky vlny. Ta fakticky určuje téměř to samé, co ona perioda v obrázku síťového napětí výše. Jen je závislá i na prostředí, kde se daná vlna šíří. Jinak se totiž například zvuk šíří ve vzduchu a pod vodou, což si ostatně můžete sami vyzkoušet ponořením hlavy v napuštěné vaně.

V minulosti se například užívala délka vlny namísto dnes zcela rozšířených frekvencí radiových stanic. Jde tedy o vyjádření téhož, ale jiným způsobem. Dnes už neuslyšíte nikoho v éteru říkat „vysíláme na vlně 3,32 metru“, ale na frekvenci 90,3 MHz. Usnadnili jsme si tím zbytečný a často navíc nepřesný přepočet. Ten si ostatně můžete sami vyzkoušet třeba zde.

Největší kontroverze v souvislosti se sítěmi 5G pak budí takzvané milimetrové vlny, odpovídající frekvenčnímu pásmu zhruba 24 až 86 GHz (gigahertz). Pro operátory jsou výhodné, protože umožňují extrémně vysoký datový průtok a kapacitu na krátké vzdálenosti, zejména tedy ve městech. Samostatně si je rozebereme v jednom z následujících článků, už nyní ale můžeme prozradit, že obavy z možných zdravotních rizik se podle všech současných vědeckých poznatků jeví jako liché.

ČTĚTE DÁLE:

5G 5G procesor 5G smartphone 5G smartphony 5G sítě Apple Astra Zeneca covid covid-19 Dezinformace dimensity ericsson fake news hoax huawei iphone konspirace Koronavirus mediatek modem Motorola nejlevnější 5G smartphone novinka O2 operátor očkování očkování covid-19 Pfizer pokrytí procesor připojení qualcomm realme rozvoj samsung smartphone snapdragon statistika t-mobile technologie vakcinace Vakcína vakcína covid vakcína mRNA xiaomi

Sdílejte článek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *