Vakcína AstraZeneca COVDi-19

Nezvyklé krevní sraženiny. Co přesně způsobuje vakcína AstraZeneca?

U vakcíny AstraZeneca, a zřejmě i Johnson&Johnson, se objevily vedlejší účinky, které během klinických zkoušek nebyly odhaleny. Jde totiž o jevy tak vzácné, že v rámci zkoušky na řádově desítkách tisíc lidí se neprojeví. Dnes už hojně skloňované krevní sraženiny jsou velmi nezvyklé.

Více o tom, jak často se objevují krevní sraženiny po očkování, najdete v tomto našem nedávném článku. Dnes si řekneme, co víme o samotném průběhu obtíží a možném mechanismu jejich vzniku.

Krevní sraženiny VITT

Potíže se objevují zřejmě u setin promile očkovaných, tedy jednotek z desítek tisíc. V těchto případech dochází ke vzniku velmi netradičních krevních sraženin. A to proto, že k tvorbě krevních sraženin zde dochází v kombinaci s velmi nízkou hladinou krevních destiček (tzv. trombocytů). To jsou menší krevní buňky, které přispívají právě ke srážení krve.

Jde o velmi nezvyklou kombinaci potíží. Ani zástupci amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) nedokázali říci, jak často k nim vlastně dochází. Uvedli to přitom na online tiskové konferenci, která doprovázela doporučení pozastavit očkování vakcínou Johnson&Johnson.

Objevuje se řada případů výskytu krevních sraženin, – v řadě případů v souvislosti s využíváním léků či infekcemi, jako je covid – ovšem téměř nikdy v kombinaci s tak výrazným poklesem počtu krevních destiček.

Červená krvinka (vlevo), krevní destička (uprostřed) a bílá krvinka (vpravo)
Červená krvinka (vlevo), krevní destička (uprostřed) a bílá krvinka (vpravo)

Pro specifické sraženiny vzniklé po očkování navrhují někteří vědci výraz VITT, který se zdá být alespoň zatím poměrně dobře přijímám. Jde o zkratku anglického názvu „vaccine-induced immune thrombotic thrombocytopenia“, tedy „vakcínou vyvolaná imunitní trombotická trombocytopenie“.

Sraženiny jako u heparinu

Problém ovšem výrazně připomíná velmi vzácný vedlejší účinek podávání heparinu, upozornilo brzy vícero vědců. Jako například Andreas Greinacher z univerzity v Greifswaldu. S kolegy v práci pro odborný časopis JAMA popisuje případy těchto komplikací z Německa.

Při podávání tohoto léku na ředění krve se u malého zlomku pacientů imunitní systém pustí do boje s podaným přípravkem. Přesněji řečeno si tělo začne vytvářet protilátky proti „složenině“ (tzv. komplexu), která vzniká v krvi spojením heparinu s jednou tělní bílkovinou. Ta je známa jako destičkový faktor 4, označovaný obvykle anglickou zkratkou PF4.

Zjednodušeně řečeno se tyto protilátky mohou připojit na povrch krevních destiček a zřejmě je pak „slepí“ dohromady. A takto slepené destičky vytvářejí ony sraženiny. A protože jsou ve sraženinách, v krvi jejich počet znatelně klesne.

Zdá se téměř jisté, že k něčemu takovému dochází u některých pacientů po očkování látkou AstraZeneca, a existuje podezření, že v případě Johnson&Johnson by to mohlo být podobné. Bohužel minimálně u části pacientů nabývá problém opravdu extrémní podoby.

U jednoho norského pacienta (případ je s dalšími popsán v této práci) byla nejnižší zaznamenaná hodnota zhruba 10 tisíc destiček na mililitr krve. Normální „zdravé“ hodnoty se přitom pohybují řádově ve stovkách milionů na mililitr (zhruba od 150 milionů výše).

Lékaři v Norsku, Německu i ve Velké Británii našli u pacientů protilátky, které reagovaly na „složeninu“ heparinu a zmíněného PF4. A to i přesto, že heparin nedostávali. Důležité je si uvědomit, že protilátky nerozpoznávají celou „složeninu“, nýbrž pouze její malou část.

Tím však není řečeno, že reagují pouze na tento konkrétní komplex. Můžou se stejně dobře přichytit i k jiným komplexům, které mají nějaké rysy podobné (třeba obsahují PF4).

Proč se sraženiny objevují?

Na tuto otázku neznáme zatím přesnou odpověď. Spekulovalo se, že by k potížím mohlo docházet u pacientů, kteří již infekci prodělali. V Česku byl hlasitým zastáncem této myšlenky například Jiří Beran. Ten v otevřeném dopise „vsadil svoje boty“ na to, že jde o reakci na očkování u těch, kdo infekci již prodělali. Tuto domněnku lze ovšem díky novým poznatkům považovat za dosti nepravděpodobnou.

Například u žádného ze zmíněných norských pacientů se nenašly protilátky proti koronaviru SARS-CoV-2. Přesněji řečeno, podařilo se u nich najít protilátku proti bílkovině z „hrotu“ viru, která je ve vakcíně. Ovšem u žádného pacienta se nenašly protilátky proti jiné bílkovině, která je součástí „obalu“ viru (tzv. nukleokapsidům).

Jiná práce (zatím dostupná pouze jako tzv. preprint) zkoumající vzorky z více než 200 pacientů po infekci virem SARS-CoV-2 ukázala, že protilátky vzniklé u infikovaných nereagují na „složeniny“ PF4. Reagují tedy jinak než protilátky u těch, kdo mají po očkování VITT.

To je dobrá zpráva, protože jinak by to mohlo představovat poměrně vážný problém pro očkování v především tak promořených zemích, jako je Česko.

Krevní sraženiny a vektorové vakcíny

Jiná vysvětlení se navrch zdají v tuto chvíli slibnější. Jedno navrhuje například již zmíněný Andreas Greinacher. Podle něj by potíže mohly souviset s „nosičem“ vakcíny (správně tzv. vektorem). AstraZeneca patří stejně jako Johnson&Johnson – a také ruský Sputnik V a čínská CanSino – mezi vakcíny založené na použití upravených virů (adenovirů).

Každá vakcína používá jiný adenovirus, takže bychom neměli přehnaně generalizovat. V každém případě všechny adenoviry mají genetickou informaci zakódovanou v DNA. S každou dávkou vakcíny AstraZeneca se do těla dostane zhruba 50 miliard virových částic. Část z nich se brzy po injekci v těle rozpadne a DNA se z nich uvolní.

Částečky DNA mají stejně jako heparin záporný náboj, a tak by se teoreticky mohla snadno připojit mimo jiné i k nám již známé bílkovině PF4, která má náboj kladný. Vzniklá „složenina“ by mohla rozdráždit imunitní systém, pro který volná cizorodá DNA představuje poměrně intenzivní podnět.

Greinacher navíc pro časopis Science připomněl, že volná DNA v krvi je pro tělo signál ke zvýšení míry srážlivosti krve. To do celkového obrazu velmi dobře zapadá.

Elegantní vysvětlení krevních sraženin

Je to sice neprokázaná, ovšem elegantní hypotéza. Mimo jiné i kvůli problémům vakcíny Johnson&Johnson hlášeným z USA (v Evropě tato jednodávková vakcína zatím není). V USA se objevilo šest případů výskytu sraženin v kombinaci s poklesem počtu krevních destiček na zhruba 6,8 milionu podaných dávek.

I tato vakcína je postavena na základě upraveného adenoviru, byť jiného: AstraZeneca používá šimpanzí virus, J&J lidský. Nabízí se tak možnost, že v daném případě by mohlo jít o problém vlastní minimálně některým adenovirům. V tuto chvíli totiž nevíme, zda se podobné potíže objevovaly u očkovaných vakcínou Sputnik V nebo CanSino, které také využívají adenoviry.

Ovšem u mRNA vakcín, kterých bylo podáno výrazně více než těch adenovirových, se kombinace poklesu množství krevních destiček s výskytem sraženin podle všeho prakticky nevyskytuje. Minimálně americké CDC na již zmíněné tiskové konferenci uvedlo, že o případu VITT po podání vakcín Pfizer nebo Moderna na území USA neví. (Tyto vakcíny mají samozřejmě své nežádoucí účinky.)

V tuto chvíli se tedy zdá, že v prvním skutečném souboji dvou nově nasazených očkovacích technologií – adenovirové proti mRNA – druhá zmíněná vede. Minimálně proti SARS-CoV-2 se zdá být o něco účinnější a také bezpečnější. Není to stoprocentně příznivá informace, protože mRNA vakcíny jsou poněkud náročnější na zázemí a zacházení (především co se týče chlazení). A minimálně zatím jsou také citelně dražší, což je problém především pro rozvojové země.

ČTĚTE DÁLE:

4G 5G 5G procesor 5G smartphone 5G smartphony 5G sítě Apple Astra Zeneca Biontech covid covid-19 Dezinformace ericsson hoax huawei iphone konspirace Koronavirus LTE mediatek Moderna Motorola nokia novinka O2 očkování Pfizer pokrytí procesor qualcomm rozvoj samsung sar smartphone snapdragon Specific Absorption Rate statistika t-mobile vakcinace Vakcína vakcína covid vakcína mRNA vodafone xiaomi záření

Sdílejte článek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *