POLOPATĚ: Opravdu byste čip ve vakcíně nepoznali?

Na jaře se to na internetu jen hemžilo varováním před aplikací čipu při výtěru dutin při testování na covid-19. Aktuálně podle mnoha konspiračních teorií probíhá čipování pomocí vakcín proti tomuto onemocnění. Mají tyto konspirace vůbec nějaký teoretický základ?

Pokud jste alespoň trochu aktivní na sociálních sítích, asi jste také četli příspěvky, jak si něčí známý známého po testu na covid-19 vytáhl z nosu čip, který mu tam nasadili při výtěru dutin. V základu jen popisně, v rozšířené variantě s obrázkem toho, co u dotyčného v nosu bylo. Příběhy si byly podobné a na fotce byl ten samý čip, který si můžete prohlédnout na fotografii níže.

Vypadá to složitě, ale je to jen zenerova dioda. Tedy obyčejná elektrotechnická součástka za pár korun, která sama o sobě nedělá vůbec nic. Do nosu by asi strčit šla, ale dotyčný by to hned poznal, ne že by jí až druhý den náhodou vysmrkal.

Lze lidi čipovat?

Ale pojďme se na to podívat z opačné strany. Existují čipy, které lze implantovat lidem? Ano, určitě existují. Třeba takový kardiostimulátor je elektronické „udělátko“ do lidského těla. Akorát ho je potřeba do těla vložit pomocí chirurgického zákroku. Čehož byste si zcela jistě všimli. Nehledě na to, že jeho účelem je stimulace srdečního svalu, nikoli vysílání informací o člověku do světa.

Ovšem existují i čipy na čipování lidí. Ano, to o čem se spekuluje „na těch internetech“, je realita. Dokonce i v Česku jsou firmy, které vám čip do těla implantují. Je relativně malý a aplikuje se něčím, co připomíná injekční stříkačku s jehlou. Tedy konkrétně s docela tlustou jehlou. Ačkoli je malý, stále má v průměru přes dva milimetry. To se nezdá mnoho, ale je to dost.

Injekční jehly mají normované průměry od 0,23 milimetru do 3,4 milimetru. Ty určené k aplikaci látek (očkování) pak mají velmi malé průměry. V porovnání s nimi jsou i jehly pro odběr krve dost široké, a ty mají obvykle průměr okolo jednoho milimetru. Až kanyly, které slouží k dlouhodobější aplikaci látek do krevního řečiště (například pro podávání infuzí) se používají s průměrem až dvou milimetrů. Z toho plyne, že při aplikaci vakcíny nelze fyzicky čip aplikovat.

Co umí lidský čip?

A k čemu je dobré, aby se člověk nechal očipovat? V podstatě k ničemu. Můžeme to považovat za módní záležitost. Používají se dva druhy čipů, nebo jejich kombinace. Jsou to čipy RFID a NFC. Můžete si je nechat aplikovat třeba zde, počítejte s cenou samotného čipu od dvou do čtyř tisíc korun.

V čipu mohou být uložené základní informace, které lze přečíst bezdrátově čtečkou nebo v případě NFC čipů mobilem. Ovšem bezdrátově znamená, že to čtení lze provádět na krátkou (RFID) či velmi krátkou vzdálenost (NFC) například přiložením mobilu k místu, kde je čip umístěný.

RFID čipy se dnes běžně používají například na zboží, či na průmyslovém balení, aby bylo možné snadno přečíst informace. Třeba o době trvanlivosti. A s NFC čipy má zkušenost kde kdo, přes ně se platí mobilem, nebo jsou implementované v platební kartě. Výrobci elektroniky pak NFC v poslední době často používají pro rychlé spárování několika přístrojů.

A i v případě lidských čipů se jedná o pasivní zařízení, jakési identifikátory. Nic nevysílají, nemají pro to naprosto nezbytnou energii. Ale k tomu se ještě dostaneme.

Bylo by to k něčemu?

Musíme si tedy položit otázku, jestli by tajné vložení pasivního čipu do lidského těla k něčemu bylo. A ať se na to podíváme tak, nebo onak, nebylo. Čistě teoreticky by bylo možné na vybraných místech jen sledovat, kdo jimi prochází. Sloužit by k tomu ovšem musel nějaký rám, který by byl viditelný. O plošném nasazení zde nemůže být vůbec řeč.

Jenže, jak jsme již uvedli, samotnou vakcínou není možné takový čip do těla vpravit. Na to je příliš velký. A na nějaké nanotechnologie zatím zapomeňte, tak daleko nejsme.

Údajný 5G čip ve vakcíně na covid-19 je jen legendární kytarový pedál

Takže jinak: Pokud by nějaká vláda přinutila všechny obyvatele nechat si implementovat RFID nebo NFC čip (záměrně a zcela deklarovaně), tak by pak mohla sledovat, třeba jestli nastupují do metra. Vedle automatického odečtu počtu cestujících (který lze ovšem zajistit jinak a bez nutnosti čipování) je to vlastně k ničemu.

Aktivní čipy a 5G sítě

Jenže konspirace chtějí víc. Žádné pasivní sledování, ale aktivní sledovačka přes 5G sítě. To už by smysl dávalo, tedy pro nějakou totalitní vládu nebo organizaci. Což samozřejmě koreluje s konspiracemi, i když žádnou takovou vládu nebo jinou entitu na západní polokouli neznáme. Ale to si nechme na jiný text. Pokud chceme čip, který by mohl aktivně vysílat (třeba v 5G síti), tak tu máme dva problémy. Prvním je jeho velikost, druhým energie.

Pokud by šlo o čip 5G, kterých zatím tolik není, ten nejmenší – používaný v mobilních telefonech – má rozměry zhruba centimetr x centimetr. Na nižší hodnoty se přitom nedostaneme ani u starších technologií. Samotný čip navíc vysílat neumí, potřebuje k tomu anténu, baterii a další řadu periferií. A vměstnat toto všechno do velikosti vhodné pro vakcínu je minimálně za současných vědeckých poznatků doslova nemožné.

Druhý a kardinální problém je potřeba samotné energie. Nakousli jsme ho už u existujících lidských čipů, které jsou pasivní a energii tedy nepotřebují. Ale třeba už takový kardiostimulátor energii potřebuje, takže se u něj po nějaké době musí měnit baterie. Což znamená operační zákrok v lokální anestesii. A u mobilních čipů by to nebylo jiné. Toho byste si určitě všimli.

Onen kardiostimulátor potřebuje výměnu baterie nejdřív po roce. Jenže jak asi téměř každý dospělý ví, rok na jedno nabití žádný mobil nevydrží. A čip s modemem a další elektronikou v podstatě takový malý mobil je. Bez displeje a dalších věcí bude sice výdrž delší, ale z praxe víme, že smartphone nevydrží na jedno nabití víc jak pár dnů. A to jen, když má baterii s velkou kapacitou. A ta rozhodně není malá. Odhadem s půdorysem kreditní karty a s tloušťkou pěti až deseti milimetrů.

I kdyby byl modem velmi úsporný a vysílal jen občas, s článkem o velikosti tužkové baterie by nevydržel na příjmu déle než několik týdnů. To není pro sledování jedince moc praktické. Opět navíc vyvstává otázka, jak takové zařízení do člověka bez jeho vědomí vpravit. Injekční jehlou ani výtěrem z nosu to určitě nepůjde. Prostě pro konspirace začarovaný kruh.

Pojďme si to zopakovat

• Čipy pro lidskou implementaci existují. Můžete si je koupit a nechat implantovat pod kůži. Jsou pasivní a pro sledování se rozhodně nehodí.

• V rámci vakcinace nebo při vyšetření stěrovou tyčinkou nelze do těla čip dostat. Je příliš velký i v podobě toho pasivního, natož u aktivních (vysílacích) čipů.
  
• Aktivnímu čipu je potřeba dodat energii, a to je pro implantaci ještě větší problém než u samotného čipu. Ano, chirurgicky by to možné bylo, ale rozhodně to nejde nepozorovaně při běžném externím zdravotnickém výkonu.
  
• Zdroj energie by bylo nutné nabíjet, nebo ho v pravidelných intervalech měnit. Jinak by to bylo k ničemu.
  
• Pokud jde o 5G, pokrytí 5G je v Česku zatím velmi slabé a i celkově v Evropě zatím rozhodně není plošné. I z tohoto pohledu by tedy byla implementace čipu k ničemu.

ČTĚTE DÁLE:

• Huawei Connect: Zelená budoucnost a rozvoj digitálního světa
• Už polovina světové populace může využívat 5G a chystá se 5.5G
• Huawei pomáhá tvořit zelený a klimaticky neutrální svět
• Dron s 5G je budoucnost zemědělství, ukazuje Huawei
• Řecký národní park chrání s pomocí Huaweie zvukový štít

5G 5G procesor 5G smartphone 5G smartphony 5G sítě Apple Astra Zeneca covid covid-19 Dezinformace dimensity ericsson hoax huawei iphone konspirace Koronavirus mediatek mmWave Motorola nejlevnější 5G smartphone novinka O2 očkování očkování covid-19 Pfizer pokrytí procesor práce na dálku práce z domova připojení qualcomm realme rozvoj samsung smartphone snapdragon statistika t-mobile technologie vakcinace Vakcína vakcína covid vakcína mRNA xiaomi