SARS-CoV-2 "pod" elektronovým mikroskopem

POLOPATĚ: Průběh covid-19 aneb Jak se tělo brání infekci koronaviru SARS-CoV-2

Imunologové říkají, že každý evolučně úspěšný původce nemoci musí mít alespoň jeden velmi dobrý trik, jak uniknout naší imunitní obraně. Dnes se blíže podíváme na to, co je to v případě koronaviru SARS-CoV-2. Tedy co má vliv na průběh covid-19 a boj těla s tímto onemocněním.

V souvislosti s epidemií jste mnohokrát slyšeli o protilátkách proti (nejen) novému koronaviru. Jde o různé druhy imunoglobinu označované jako IgG, IgM, IgA atd. Málokdy ale zazní, že protilátky jsou jen občasní obránci.

Hradby jsou obsazené jen někdy

V těle nejsou imunoglobiny přítomny pořád. Tělo je produkuje omezenou dobu poté, co se setká s nějakým patogenem, a to v takzvaných B-buňkách. Hladina protilátek proti nějakému konkrétnímu patogenu se tedy udrží výrazně zvýšená řádově obvykle po několik měsíců.

Následně už protilátek postupně ubývá, až nezbydou žádné. Pokud se samozřejmě se zmíněným patogenem do té doby nesetkáme znovu.

Přítomnost protilátek v krvi (a případně třeba na sliznicích) v podstatě znamená, že tělo je „v pohotovosti“, a tedy schopné na danou nemoc rychle reagovat. Pokud máte v krvi účinných protilátek dostatek, infekce bude nejspíše zničena ještě předtím, než se patogen příliš „rozmnoží“ (viry nejsou živé, takže se v pravém slovy smyslu nemnoží, pouze replikují).

Tělo, které má dostatek protilátek, tedy odrazí nepřítele už na hradbách.

Průběh covid-19 bez příznaků

V případě prvního setkání s novým virem ovšem tělo žádné na něj „šité“ protilátky mít připravené nebude. Spoléhá na řadu „necílených“ (takzvaně nespecifických) obranných mechanismů, které mají začínající infekci odhalit a probudit zbytek imunitního systému.

Úspěch SARS-CoV-2 je v tom, že (stejně jako některé jiné patogeny) dokáže tento výstražný systém do jisté míry ukolébat a tím získat čas. Čas na to, aby se v těle mohl alespoň chvíli účinně replikovat (více například v této práci).

Částice viru SARS-CoV-2 opouští napadenou buňku
Částice viru SARS-CoV-2 opouští napadenou buňku

V některých infikovaných tato fáze trvá déle než u jiných (kvůli stáří, vrozené „slabší“ imunitě, ale i z jiných příčin). U většiny lidí si imunitní systém všimne dříve, než virus napadne velké množství buněk a způsobí nějaké výraznější poškození.

Pak mají obvykle lehký průběh, nebo jsou zcela bez příznaků.

Zbraně na průběh covid-19

Jakmile tedy imunita infekci zaznamená, nastoupí další složky obrany. Jde o různé typy buněk imunitního systému, které mají různé funkce a druhy „zbraní“. Jednou důležitou skupinou jsou například takzvané CD8+ T-lymfocyty, které přímo likvidují virové částice.

Skupina "zabijáckých" CD8+ T-lymfocytů útočé na rakovinovou buňku (uprostřed)
Skupina „zabijáckých“ CD8+ T-lymfocytů

Klíčovou skupinou jsou pak CD4+ T-lymfocyty. To je široká skupina buněk, která má celou řadu funkcí. Jedna podskupina těchto buněk například pomáhá při aktivaci „výroben“ na již zmiňované protilátky, kterými jsou (již také zmíněné) B-buňky.

Měření ukazují, že právě CD4+ T-lymfocyty jsou pro zvládnutí infekce novým koronavirem zřejmě nejlepším předpokladem. Pokud jich nakažený má dostatečně vysoké počty, infekce probíhá téměř vždy lehce. Bohužel, starší lidé jich obecně mívají méně.

Obecně a zjednodušeně bychom mohli říci, že protilátky ničí virus mimo tělní buňky, T-lymfocyty pak v buňkách. Ale průběh covid-19 u některých lidí tuto obecnou představu občas zcela boří…

Tak trochu tajemné

Když jsou buňky imunitního systému zalarmovány, začnou se rychle „množit“ (přesněji klonovat). Na účinný boj s infekcí jich musí být dost. Aktivace obranných buněk tedy logicky nějakou dobu trvá. Obvykle několik dní, někdy i více než týden.

Když se pustí do práce, mívají buňky této takzvané adaptivní imunity proti SARS-CoV-2 obecně velmi dobré výsledky. Zdá se, že na rozdíl od jiných virů zvládnou například B-buňky poměrně jednoduše a velkém vyrábět účinné protilátky, které virus snad identifikují, označí či přímo neutralizují.

Dodejme, že role posledních zmíněných neutralizačních protilátek v boji se SARS-CoV-2 zřejmě není klíčová. Jejich množství nesouvisí s průběhem nemoci. A máme také popsány případy lidí s velmi nízkým počtem B-buněk v těle, kteří infekci překonali bez větších problémů.

Samozřejmě, pokud tělo vyrábí v dostatečném množství jak T-buňky, tak neutralizační protilátky, je to jen dobře.

ČTĚTE TAKÉ:

5G 5G procesor 5G smartphone 5G smartphony 5G sítě Apple Astra Zeneca covid covid-19 Dezinformace dimensity ericsson hoax huawei iphone konspirace Koronavirus mediatek mmWave Motorola nejlevnější 5G smartphone novinka O2 očkování očkování covid-19 Pfizer pokrytí procesor práce na dálku práce z domova připojení qualcomm realme rozvoj samsung smartphone snapdragon statistika t-mobile technologie vakcinace Vakcína vakcína covid vakcína mRNA xiaomi

Sdílejte článek

1 komentář u “POLOPATĚ: Průběh covid-19 aneb Jak se tělo brání infekci koronaviru SARS-CoV-2”

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *