Bezpečnost vakcín proti covid-19

Bezpečnost vakcín proti covid-19: za rychlostí vývoje stojí i 11. září 2001

Rychlost, s jakou se podařilo vyvinout prokazatelně účinné vakcíny proti viru SARS-CoV-2, může být pro někoho imponující. Pro jiného je ovšem předmětem obav, zda je bezpečnost vakcín proti covid-19 dostatečná.

Jak ji mohli odborníci dát dohromady tak rychle? A je to vůbec možné, aniž by měli nějaké informace o nové nemoci dopředu? To je jen pár dotazů, které zaznívají na téma bezpečnost vakcín proti covid-19.

Skutečně je pravdou, že dotažení vývoje vakcíny až k nasazení bylo i na poměry moderní medicíny extrémně rychlé. A netýkalo se to ani tak účinné látky, byť její vývoj trval v některých případech jen několik dní.

Roky zrání

Významným datem z pohledu rychlého vývoje dnešních vakcín bylo 11. září 2001. Tehdejší bezprecedentní útoky na USA vlády (a nejen tu americkou) přivedly k závěru, že nemají schopnost se rychle bránit případnému bioteroristickému útoku. Postupně se tak zrodil program na podporu hledání v podstatě univerzální “platformy” pro výrobu vakcíny proti nově vzniklým či uměle vyrobeným a upraveným virům.

Pokrok byl dlouho neviditelný, jen na úrovni základního výzkumu. Epidemie “prvního” SARS v roce 2003, později pak například i epidemie eboly v západní Africe v roce 2014, byly naléhavým připomenutím toho, že na objev nových virových patogenů lidstvo nedokáže reagovat. Alespoň ne tak rychle, jak by bylo zapotřebí.

Postup proti ebole byl nepochybně rychlejší než proti SARS. První kandidátské látky na zkoušky proti ebole vznikly ještě v průběhu velké africké epidemie. Bylo to ovšem v době, když bylo šíření nemoci potlačeno jinak. Případů bylo tak málo, že látky se reálně nedaly vyzkoušet.

Postupy během následujících let výrazně dozrály. Týkalo se to především takzvaných mRNA vakcín, tedy technologie, kterou se vědci pokoušeli zvládnout několik desetiletí. V roce 2018 je odborný článek v časopise Nature Medicine představil titulkem “mRNa vackíny – nová éra v očkování”. Jinak řečeno, to, že se tyto vakcíny podařilo poprvé nasadit právě v současné pandemii, je jednoduše časová shoda okolností.

Kdyby se SARS-CoV-2 objevil doslova před několika málo lety, společnosti jako BioNTech či Moderna by dost možná vakcínu do konce pandemie vůbec vyvinout nestihly. Či ještě přesněji řečeno, nejspíše by ji stihly připravit a odzkoušet v malých množstvích v laboratoři, ale nestihly by ji nasadit. Do nedávné doby totiž ještě neexistovala možnost vyrábět nutné komponenty vakcíny (konkrétně ty drobné úseky RNA, které obsahuje) ve velkém množství.

Více zkušeností a lépe připravena k masové výrobě byla technologie adenovirových vakcín (AstraZeneca, Sputnik V). Ale ani ty nikdy předtím ve větším měřítku nebyly nasazeny. Bezpečnost vakcín proti covid-19 je ale detailně prověřována u jakéhokoli typu očkovací látky.

Vakcíny a neplodnost - mýtus, který lze snadno vyvrátit
Očkovací centrum O2 Universum (foto O2 Universum)

Univerzální náklaďák

Rychlý pokrok v posledních letech není pouze zásluha programů na vývoj nových vakcín, ať už mRNA či adenovirových. Biologie je v 21. století extrémně rychle se rozvíjející obor, například v oblasti zrychlení čtení genetických informací. Díky němu je dnes možné odhalit RNA (či DNA) nového viru prakticky v řádu několika hodin.

A to k vývoji nových vakcín vlastně stačí. Tyto “univerzální platformy” slouží v podstatě jako dopravní prostředky, nákladní auta, která mohou na určené místo do nitra buněk dopravit velmi různorodý náklad. Nemůže to být libovolný “náklad”, existují omezení týkající se rozměrů a podobně, ale může být velmi různorodý.

V případě SARS-COV-2 existovala ještě výhoda předchozího varování v podobě epidemie koronaviru SARS z roku 2003. Díky němu se do té doby zcela opomíjeným koronavirům dostalo zvýšené pozornosti. Zájem bohužel rychle opadl a otázce se v posledních letech věnovala jen hrstka týmů, ale například právě vývojáři nových vakcín alespoň možnost koronavirové pandemie vedli v patrnosti.

Bezpečnost vakcín je ozkoušena

Když se tedy v lednu dostala z Číny (po zbytečných průtazích a ze soukromé iniciativy, dodejme) genetická informace o novém viru, pár laboratoří na světě mohlo reagovat prakticky okamžitě. V BioNTech se přestali věnovat vakcíně proti rakovině, v Moderně byly upozaděny práce na vakcíně proti virům chikungunya a zika. V této americké firmě byla kandidátská látka – tedy “naložený náklaďák” – hotova ke zkouškám čtyři dny poté, co firma dostala genetickou informaci o viru.

Samotná výroba vakcíny není ovšem vše. Časově podstatně náročnější jsou zkoušky účinnosti na lidech. Ale to je jiný příběh na jiný text. Hlavní roli v něm hrají peníze a neopatrnost. V tom, že byly vakcíny proti covid-19 vyvinuty tak rychle, zas celospolečenská potřeba rychle konat. A také tomu odpovídající obrovské finanční toky, které výzkum podpořily.

ČTĚTE DÁLE:

5G 5G procesor 5G smartphone 5G smartphony 5G sítě Apple Astra Zeneca covid covid-19 Dezinformace dimensity ericsson fake news hoax huawei iphone konspirace Koronavirus mediatek modem Motorola nejlevnější 5G smartphone novinka O2 operátor očkování očkování covid-19 Pfizer pokrytí procesor připojení qualcomm realme rozvoj samsung smartphone snapdragon statistika t-mobile technologie vakcinace Vakcína vakcína covid vakcína mRNA xiaomi

Sdílejte článek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *