Očkování funguje

Sraženiny po očkování vakcínou AstraZeneca. Jak časté jsou?

Evropské a britské úřady zaznamenaly již dohromady řádově stovky případů nečekaných specifických případů krevní sraženiny po očkování vakcínou AstraZeneca. Jak časté ale tyto případy ve skutečnosti jsou?

Desítky případů sraženiny po očkování vakcínou AstraZeneca, označovaných anglickou zkratkou VITT skončily smrtí očkovaných.

Podobné případy se objevily i v USA po očkování vakcínou společnosti Johnson&Johnson, v tomto případě jde zatím ovšem o jednotky záchytů a souvislost je méně zřetelná a jasná.

Vzácné sraženiny po očkování

Podle všeho jde však o jevy velmi vzácné. Už proto, že v rámci klinických zkoušek, kterých se ve třetí fázi zúčastnily desítky tisíc lidí, nebyly žádné případy VITT odhaleny.

Čísla se ještě mění a měnit budou, jak se dohlašují další případy, ale zatím se na základě evropských i britských údajů uvádí, že VITT se může projevit u zhruba jednoho ze 200 tisíc očkovaných. A smrt pak může nastat u jednoho z milionu.

Byť je poměrně povzbudivé, že britské a kontinentální údaje se v řadě ohledů shodují, nepovažujme tento údaj zatím za konečný. V Norsku se zdá být problém z neznámého důvodu výrazně častější.

Země očkovala vakcínou AstraZeneca cca 130 tisíc lidí a případů se objevilo pět, přičemž tři byly smrtelné. To znamená jeden případ vážných obtíží činil 1:26 000 očkovaných a jedno úmrtí na zhruba 1:43 000 očkovaných.

Případy sraženiny po očkování

V Německu Greinachův tým objevil nakonec dalších 40 případů, uvedl jeho vedoucí pro NY Times. V zemi přitom bylo vakcínou AstraZeneca očkováno cca 1,4 milionu lidí, takže počet případů vychází na počet očkovaných podle tohoto zatím v odborném tisku nepublikovaného údaje na 1:35 000.

Bohužel nevíme, kolik případů sraženiny po očkování skončilo úmrtím. Zatím tedy s přesným hodnocením výskytu – a tedy také přesným určením míry rizika – bude lepší počkat.

Pro srovnání, Německo má cca 80 tisíc úmrtí v souvislosti s covid-19 na 3,1 milionu potvrzených případů, tedy zhruba 1:40. Norsko cca 700 na 106 tisíc případů, tj. 1:150. (Rozdíl naznačuje především, že statistiky v jednotlivých zemích jsou jinak nastavené.)

Přerušit očkování? Ano i ne…

Celkem jasné je, že především v zemích, kde je covid hojně rozšířený (jako například v Česku), je míra rizika spojená s očkováním výrazně nižší než míra rizika spojená s onemocněním. Ideální by ovšem bylo získat přesnou představu o tom, u koho VITT hrozí, a očkování těchto osob vakcínou AstraZeneca (či ještě lépe všemi adenovirovými vakcínami) se vyhnout.

Mírně optimistické je, že se problém neobjevil v rámci klinických zkoušek obou vakcín, které probíhaly na řádově desítkách tisíc lidí. Pokud by šlo o události častější, řádově se vyskytují třeba při jednom z tisíce očkování, neměla by uniknout pozornosti. I to naznačuje, že nejspíše jde o události vzácné, které se stanou jednou z desítek či stovek tisíc případů.

ČTĚTE DÁLE:

5G 5G procesor 5G smartphone 5G smartphony 5G sítě Apple Astra Zeneca covid covid-19 Dezinformace dimensity ericsson fake news hoax huawei iphone konspirace Koronavirus mediatek modem Motorola nejlevnější 5G smartphone novinka O2 operátor očkování očkování covid-19 Pfizer pokrytí procesor připojení qualcomm realme rozvoj samsung smartphone snapdragon statistika t-mobile technologie vakcinace Vakcína vakcína covid vakcína mRNA xiaomi

Sdílejte článek

2 reakce na “Sraženiny po očkování vakcínou AstraZeneca. Jak časté jsou?”

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *