Dobré zprávy: Sputnik V uspěl, AstraZeneca zřejmě brání i přenosu viru
V prvním únorovém týdnu jsme se dočkali dvou zajímavých informací o vývoji vakcín určených proti nemoci covid-19. Konečně se objevily výsledky velkých klinických zkoušek ruské vakcíny Sputnik V (Gam-COVID-Vac). A objevila se i nová data o vakcíně společnosti AstraZeneca (AZD1222).
Obě vakcíny jsou založeny na stejném principu. Jejich základem je jiný virus, který autoři upravili tak, aby se z pohledu našeho imunitního systému podobal SARS-CoV-2. AstraZeneca využila konkrétně modifikovaný šimpanzí adenovirus (ChAdOx1), který by měl mít tu výhodu, že imunitní systém očkovaných by se s ním ve vakcíně měl potkat poprvé.
Její klinická zkouška je zajímavá především proto, že u menší části účastníků se prováděly průběžně testy na přítomnost nového koronaviru (resp. virové RNA). To by mohlo napovídat, zda očkovaní lidé přenášejí nemoc dále, či nikoli. Je to jedna z klíčových otázek kolem vakcín.
Po vpíchnutí vakcíny tohoto typu do lidského těla virus pronikne do tělních buněk. Tam, jak to mají viry ve zvyku, přesvědčí buňku, aby vyráběla bílkoviny podle návodu, který v sobě virus nese. Takové vakcíny by měly mít celou řadu výhod. (přehled všech vakcín na covid-19 najdete zde)
Účinné vakcína na covid-19
Vakcíny založené na adenovirech hodně napodobují průběh přirozené infekce. Vzbuzují tak i silnou imunitní odpověď, včetně takzvané buněčné imunity. Navíc do adenovirů lze naložit velmi různorodý genetický materiál. Měly by tedy časem najít řadu různých využití.
A začneme u britských výsledků vakcína AstraZeneca. Ty prakticky potvrdily předchozí průběžně publikované, podle kterých vakcína chrání před zhruba 60 až 70 % infekcí. Bohužel ale byla zkouška „rozdrobená“ do celé řady menších větví nejen v různých částech světa, ale také s různými dávkovacími režimy. Shrnout tedy výsledek do jednoho čísla je nemožné.
Výsledky nicméně naznačují, že účinnost vakcíny by mohla stoupnout s vyšším rozestupem mezi první a druhou dávkou. Když se tento časový rozestup zvýší na asi tři měsíce, účinnost se zdá být vyšší zhruba o 10 %.
Zároveň ochrana poskytovaná první dávkou podle studie tři měsíce bez problému vydrží. V principu by tedy mělo být možné odložit očkování části pacientů, a tím uvolnit nyní vzácné dávky vakcíny pro další pacienty.
Očkování zabraňuje dalšímu šíření
V britské větvi studie také probíhal experiment, který žádná jiná očkovací zkouška neprováděla. Účastníkům vědci každé dva týdny prováděli PCR testy, aby odhalili i případy bezpříznakovách infekcí. Mezi očkovanými bylo za celou dobu pozitivně testováno 1,9 % účastníků, mezi neočkovanými 4 %.
To naznačuje, že vakcína by mohla skutečně chránit nejen před nemocí, ale i před tím, aby očkovaný virus roznášel. Nešlo skutečně o studii měřící riziko přenosu, ta by se měla dělat jinak, ale výsledek je to nadějný.
Na druhou stranu je nutné zmínit, že AstraZeneca si svým designem zkoušky nadělala spoustu problémů. V době vydání ji osm evropských zemí odmítlo pro očkování věkové skupiny 65+, protože k ověření účinnost na této skupině není dost dat (v ČR by se měla používat i pro seniory).
I V USA společnost narazila a musí provádět nové kolo klinických zkoušek. Je až s podivem, že tak zkušená firma přípravu zkoušky nezvládla lépe.
Rusku to zřejmě vyšlo
Ve stejném týdnu, a ve stejném časopise The Lancet, se také konečně objevila data z klinických zkoušek ruské vakcíny Sputnik V. Ta je stejně jako vakcína společnosti AstraZeneca založena na využití upraveného viru. Jde také o adenovirus, ale adenovirus lidský, nikoli šimpanzí. Aby se předešlo získání imunity proti vektoru po podání první dávky, používá se pro každou dávku jiný typ adenoviru.
Sputnik se v Rusku používá k očkování již od srpna. Údaje o tom, jak vakcínu očkovaní snášejí, a jak dobře je chrání, v té době nebyly žádné (s výjimkou jedné velmi malé studie na skupince zdravých dobrovolníků). V The Lancet na začátku února vyšly výsledky III. fáze klinických testů na 20 tisících lidech. Test začal 7. září a článek zahrnuje jen průběžná data do 24. listopadu (účastníci jsou sledováni i nadále, jde tedy o výsledky průběžné).
Ve studii byl nejdůležitějším kritériem poměr počtu případů nákazy u očkovaných a neočkovaných po uplynutí jednadvaceti dnů od podání první dávky vakcíny. Vědci tedy jednoduše řečeno sledovali, kolik ve které skupině onemocní lidí. Ale jen od chvíle, kdy by vakcína měla zabrat a začít chránit. (Zpětný pohled na data ukázal, že vakcína začíná chránit někdy kolem 18. dne od podání, interval 21 dní byl zvolen předem.)
Mezi očkovanými se našlo šestnáct lidí s prokázanou nákazou. V kontrolní skupině, která očkování nedostala, jich bylo šedesát dva. Účinnost vakcíny tedy byla 91,6 procenta už při podání jedné dávky. Přípravek přitom prokázal účinnost 91,8 procenta i u lidí starších 60 let.
Účinnost Sputnik V proti mutacím nejistá
V očkované skupině nebyl zaznamenán ani jeden případ vážného či kritického průběhu covidu. Mezi neočkovanými bylo hlášeno 20. Ochrana byla tedy statisticky řečeno stoprocentní, zatím jde však přece jen o malá čísla. Rozhodně však nadějná.
Bohužel, klinická zkouška nebyla udělána tak, aby bylo možné určit, zda a jak by vakcína mohla snižovat riziko přenosu. Bylo by také zajímavé vědět, jak vakcína funguje v případě nákazy v poslední době odhalenými variantami koronaviru SARS-CoV-2. Genetický rozbor viru u nakažených se ovšem nedělal.
Přínosné by to bylo, protože řada mutací obsahuje tzv. únikové mutace. Ty zvyšují šanci viru na to, aby se vyhnul odpovědi imunitního systému. Údaje se snad podaří doplnit v blízké budoucnosti. Už vzhledem k tomu, jak velká pozornost se variantám věnuje.
ČTĚTE TAKÉ:
- Huawei Connect: Zelená budoucnost a rozvoj digitálního světa
- Už polovina světové populace může využívat 5G a chystá se 5.5G
- Huawei pomáhá tvořit zelený a klimaticky neutrální svět
- Dron s 5G je budoucnost zemědělství, ukazuje Huawei
- Řecký národní park chrání s pomocí Huaweie zvukový štít
5G 5G procesor 5G smartphone 5G smartphony 5G sítě Apple Astra Zeneca covid covid-19 Dezinformace dimensity ericsson hoax huawei iphone konspirace Koronavirus mediatek mmWave Motorola nejlevnější 5G smartphone novinka O2 očkování očkování covid-19 Pfizer pokrytí procesor práce na dálku práce z domova připojení qualcomm realme rozvoj samsung smartphone snapdragon statistika t-mobile technologie vakcinace Vakcína vakcína covid vakcína mRNA xiaomi
