Kolik dávek vakcíny na covid-19 stačí? Dost možná jediná
Vakcíny proti SARS-CoV-2 bude v příštích měsících málo. V Česku máme zatím zhruba deset tisíc dávek, ale podle odhadů Ústavu zdravotních informací a statistiky (ÚZIS) jsou u nás minimálně stovky tisíc lidí, u kterých je vysoké riziko vážného průběhu.
Ve větším počtu se vakcína začne dostávat zřejmě spíše na konci příštího čtvrtletí, tedy v průběhu února. V příštích několika měsících se pokryje pouze malá část potřeby a velkou část zimní sezony bude muset svět zvládnout s velmi nízkou mírou proočkování.
Obecně se tedy očekává, že byť vakcinace pomůže zachraňovat životy, šíření viru SARS-CoV-2 bude i nadále probíhat velmi snadno, dokud se nepodaří naočkovat významnou část obyvatelstva. Málokde to bude dříve než během léta příštího roku.
Zcela logicky se v takové situaci uvažuje o tom, že stávající omezené zásoby vakcíny by se měly využít co nejúčinněji. V první řadě se debatuje, koho vlastně očkovat jako prvního – zda je důležitější očkovat ty nejvíce ohrožené, nebo spíše ty, které nelze izolovat a jsou důležití například pro chod zdravotnictví (kdyby to se zhroutilo v důsledku náporu nemocných a onemocnění zdravotníků, ztráty na životech by pak byly ještě výrazně větší).
Objevují se i ještě neotřelejší nápady. Dva vědci (Zeynep Tufekci a Michael Mina) se například pokusili svým článkem v NY Times získat podporu pro spuštění studie, která by mohla stávající zásoby vakcíny možná až zdvojnásobit. (Tufekci je programátorka a socioložka, Michael Mina je epidemiolog z Harvardu, který si během pandemie vybudoval renomé především jako zastánce širokého nasazení antigenních testů.)
Stačí vakcínu podat jen jednou?
Autoři svůj návrh zakládají na datech, která americké lékové agentuře FDA předložili výrobci vakcín. V těch se objevuje poměrně zjevný náznak, že už jedna dávka vakcíny by mohla mít ochranný účinek.
Samozřejmě, data jsou velmi kusá, protože účastníci pokusů dostali po třech (v případě Pfizeru) nebo 28 dnech (v případě Moderny) druhou dávku vakcíny. Ovšem výsledky ukazují, že počty nově nakažených byly v očkované skupině nižší už v týdnech mezi první a druhou dávkou. Vakcína firmy Moderna podle výsledků z klinické zkoušky začala účinně (s účinností cca 92 procent) chránit očkované již dva týdny po první dávce.
V případě Pfizer/BioNTech vakcíny jsou výsledky méně průkazné, ale to je do značné míry dáno nízkou kvalitou těchto dat. Ta nejspíše zase souvisí s tím, že „booster“, tedy druhá dávka, přichází o týden dříve.
Problém je v první řadě v tom, že tato data jsou velmi neúplná. „Účinnost pozorovaná po dávce 1 a před dávkou 2 ale nemůže podpořit závěr o účinnosti jedné dávky vakcíny, protože počet účastníků a doba pozorování jsou omezené,” shrnula ve svém dokumentu situaci americká léková agentura FDA.
Tufekci a Mina – a nejsou sami – navrhují, aby se slibná data dále ověřila. Začít by se mohlo tím, že se dohledají lidé, kteří z nějakého důvodu nepřišli na druhé očkování. Pokud takto zjištěná data nebudou vysloveně nepříznivá, mohlo by se pokračovat ověřovací zkoušku u mladších dobrovolníků, u nichž je riziko vážného průběhu covidu nízké. Pak lze uvažovat o rozšíření na další věkové skupiny.
Když by účinek jedné dávky nebyl výrazně nižší než podání dvou, de facto „zdvojnásobení“ dostupných dávek vakcíny by mohlo mít výrazný vliv na průběh pandemie v následujících měsících.
Zda se pro nápad najde dostatečná podpora, o tom máme pochybnosti. Například proto (a to autoři sami přiznávají), že jedna dávka vakcíny zřejmě neposkytuje tak silnou ochranu starším lidem. Právě k nim by se měla vakcína dostat co nejdříve, protože očkování starších ročníků celkem logicky vede k nejvýraznějšímu snižování ztrát na životech v důsledku šíření viru (viz např. tento model (v PDF, anglicky)).
Přesvědčit akademickou obec a úřady o přínosech zkoušky bude obtížné také proto, že administrativa má jistou „setrvačnost“. Má to v řadě případů své dobré důvody: nepodařené experimenty stojí lidské životy.
Ani během koronavirové pandemie nedošlo na realizaci zkoušek záměrné nákazy zdravých dobrovolníků virem SARS-CoV-2, které by teoreticky mohly poměrně výrazně zkrátit vývoj vakcíny. Přesněji řečeno, na tyto zkoušky došlo tak pozdě, že byly v podstatě zbytečné, protože klasické testování vakcíny v běžné populaci mělo ohromný náskok.
ČTĚTE TAKÉ:
- Huawei Connect: Zelená budoucnost a rozvoj digitálního světa
- Už polovina světové populace může využívat 5G a chystá se 5.5G
- Huawei pomáhá tvořit zelený a klimaticky neutrální svět
- Dron s 5G je budoucnost zemědělství, ukazuje Huawei
- Řecký národní park chrání s pomocí Huaweie zvukový štít
5G 5G procesor 5G smartphone 5G smartphony 5G sítě Apple Astra Zeneca covid covid-19 Dezinformace dimensity ericsson hoax huawei iphone konspirace Koronavirus mediatek mmWave Motorola nejlevnější 5G smartphone novinka O2 očkování očkování covid-19 Pfizer pokrytí procesor práce na dálku práce z domova připojení qualcomm realme rozvoj samsung smartphone snapdragon statistika t-mobile technologie vakcinace Vakcína vakcína covid vakcína mRNA xiaomi
5 reakcí na “Kolik dávek vakcíny na covid-19 stačí? Dost možná jediná”