Co je to epidemie a kdo o ní rozhoduje?
Za epidemie vděčíme Řekům. Tedy za výraz epidemie, který vznikl složením výrazů „epi-“ a „démos“. Znamená nemoc, která „zůstává či cirkuluje v dané zemi“. Pandemie naopak tyto hranice překračuje.
Výraz „epidemie“ poprvé v medicínském významu použil Hippokrates někdy zřejmě kolem roku 430 před n.l.. Skládá se ze slov „epi-„, který znamená na či nad, a „démos“, tedy země či lid. Obecně dnes znamená prudký růst výskytů téhož onemocnění za určitou dobu a v určité populaci.
I přes dlouhou historii je to ovšem termín poněkud neostrý. Kritéria pro vyhlašování epidemií mohou být v různých zemích a pro různé nemoci odlišná. Nezáleží jen na počtech nakažených, ale také dalších okolnostech. Například trendu, nakažlivosti nebo úmrtnosti.
Podobně neostré je to i s výrazem pandemie, který znamená něco, co se šíří „mezi (různými) zeměmi“. Neexistuje žádná jednoznačná a zcela závazná formulace, ale obecně se za pandemii považuje šíření nějaké nemoci napříč vícero kontinenty. Ono je ostatně těžké najít jednotné měřítko, protože nemoci jsou velmi různé.
Vždyť epidemie virů HIV a SARS-CoV-2 se snad ve většině sledovaných ohledů (rychlosti šíření, definici „ohrožených skupin“) zcela zásadně liší. Společné mají snad jen to, že za nimi zůstává řada mrtvých.
Epidemie v Česku – hlásí ji lékaři
V Česku v moderní době vyhlašuje překročení „prahu epidemie“ Státní zdravotní ústav (SZÚ) na základě výsledků systému monitorování akutních respiračních infekcí (ARI). Ten vznikl v roce 1968 a navazoval na sledování nemocnosti chřipkou v Československu, které začalo již v roce 1951.
Systém je založený na týdenních hlášeních jednotlivých případů respiračních onemocnění. Do SZÚ je zasílají spolupracující praktičtí lékaři pro dospělé a pediatři prostřednictvím okresních a krajských hygienických stanic.
Celkový počet obyvatel v péči lékařů hlásících ARI se každý týden mírně mění a činí asi 50 až 55 procent obyvatel Česka. Nemocnost ARI je hlášena jako absolutní počet onemocnění v jednotlivých okresech a následně přepočítávána na 100 000 obyvatel. Pro potřeby hlášení je nyní za ARI považováno každé onemocnění s některou z těchto klinických diagnóz:
- akutní zánět nosohltanu
- akutní zánět hrtanu a průdušnice
- chřipka
Jen malá část vzorků se pak testuje v laboratoři na přítomnost viru. I proto, aby bylo jasné, které kmeny se ve společnosti aktuálně vyskytují, a mohla se tedy připravit například chřipková vakcína na další sezonu.
Pohyblivá hranice epidemie
Za hranici chřipkové epidemie se považovalo 2000 případů respiračních onemocnění na 100 tisíc obyvatel. Ale pak změna právních předpisů donutila epidemiology změnit i jejich předpisy. „Hranice epidemie“, tedy takzvaný epidemický práh, se posunul na cca 1600 až 1800 nemocných na 100 tisíc obyvatel.
K přehodnocení tohoto kritéria přispělo zavedení neproplácení prvních tří dnů nemocenské. To vedlo k omezení návštěv u lékařů v souvislosti s chřipkou a zkreslení údajů o reálné nemocnosti. Místo nemocenské lidé čerpali řádnou dovolenou.
ČTĚTE DÁLE:
- Huawei Connect: Zelená budoucnost a rozvoj digitálního světa
- Už polovina světové populace může využívat 5G a chystá se 5.5G
- Huawei pomáhá tvořit zelený a klimaticky neutrální svět
- Dron s 5G je budoucnost zemědělství, ukazuje Huawei
- Řecký národní park chrání s pomocí Huaweie zvukový štít
5G 5G procesor 5G smartphone 5G smartphony 5G sítě Apple Astra Zeneca covid covid-19 Dezinformace dimensity ericsson hoax huawei iphone konspirace Koronavirus mediatek mmWave Motorola nejlevnější 5G smartphone novinka O2 očkování očkování covid-19 Pfizer pokrytí procesor práce na dálku práce z domova připojení qualcomm realme rozvoj samsung smartphone snapdragon statistika t-mobile technologie vakcinace Vakcína vakcína covid vakcína mRNA xiaomi
