Před virem by mohlo chránit světlo. Ale jen to správné

Od začátku pandemie viru SARS-CoV-2 se do popředí zájmu výzkumníků dostala celá řada otázek, které předtím stály minimálně v pozadí vědeckého zájmu. Jednou z nich je využití UV světla v boji proti tomuto viru a virům i dalším patogenům obecně.

Může se to zdát jako obnošená vesta a do značné míry to bude pravda: to, že UV světlo má sterilizační účinky, je dobře známo už zhruba od 80. let 19. století. Přesto je v této oblasti stále ještě co zkoumat a objevovat.

UV světlo a covid-19

Lampy emitující ultrafialové záření ve spektru C (UVC) se používají ke sterilizaci vzduchu, kapalin a povrchu předmětů v celé řadě provozů a míst, například ve zdravotnictví a potravinářství. Obvykle emitují záření s vlnovou délkou kolem 250 nm, které dokáže spolehlivě ničit nechráněné viry a při dostatečné expozici i bakterie. Záření této délky dokáže účinně pronikat do těchto malých buněčných organismů a poškozovat jejich genetický materiál, tedy DNA či RNA (například u SARS-CoV-2 a dalších koronavirů).

Byť je světlo vlnových délek 250 nm pro nás neviditelné, má tu nepříjemnou vlastnost, že dokáže proniknout lidskou kůží, a je tedy nebezpečné i pro člověka. Expozice UV světlem je prakticky po celém světě regulována, proto se tyto prostředky nesmějí používat v prostorech, ve kterých se pohybují lidé (ani zvířata, takže se tyto zářiče nemohou používat ani v živočišné výrobě). Riziko, které toto záření představuje pro člověka, zásadně omezuje možnosti jeho využití ve veřejném prostředí během provozní doby a nutí k používání potenciálně nebezpečných a nepohodlných řešení na bázi chemikálií.

Již delší dobu se ovšem ví, že by mohl existovat relativně jednoduchý způsob, jak problém obejít.

Nebezpečné UV záření?

Stačí o něco snížit vlnovou délku používaného UV záření, a jeho vlny pak nedokážou procházet svrchní vrstvou lidské kůže. Chráněny jsou i oči, záření nepronikne ani svrchní vrstvou buněk na očních bulvách a k světločivným buňkám se tak vůbec nedostane.

Posun přitom nemusí být veliký. Například vědci z japonské Hirošimské univerzity publikovali výsledky svých měření účinnosti UVC záření s vlnovou délkou 222 nm. Další týmy, například z USA, ukázaly, že obdobné výsledky vykazuje použití záření ve spektru mezi 210 až 230 nm (například v této práci v časopise Nature, která se věnovala měření inaktivace lidských koronavirů UVC světlem).

Nápad má dobrý teoretický základ, a jak vidno, přibývá i experimentálních údajů o jeho neškodnosti. Stále však chybějí přesvědčivé studie, které by dokládaly účinnost postupu v běžných podmínkách. Takový pokus je problematické navrhnout i realizovat. Nepochybně mu musí předcházet studie možných škodlivých účinků na zvířecích modelech. Ty už se aktuálně provádějí.

Ukázka běžného UV světla určeného pro dezinfekci. Modré světlo vydává jen proto, aby lidé v daném prostoru věděli, že lampa je zapnutá, UV světlo je pro naše oči samozřejmě neviditelné. (Foto: Ivan Chernyenko, Creative Commons)

Hledá se zdroj vhodného UV záření

Dalším limitujícím faktorem technologie jsou samotné zdroje UV záření zmíněných vlnových délek. V současnosti je jejich dostupnost na trhu dosti omezená. Pokud jsou k dispozici, jsou to téměř výhradně plynové výbojky, na které jinak zákazníci i výrobci z pochopitelných důvodů zanevřeli.

Velkou změnou by měl být postupný nástup LED lamp schopných emitovat tyto vlnové délky, ty ovšem zatím k dispozici nejsou. Obecně platí, že LED zdroje lépe generují záření delších vlnových délek. Ostatně proto dlouho nebyly k dispozici vyhovující LED zdroje modrého světla. Posun dále „dolů“, do UV oblasti, byl technologicky obtížný, vývojáři a výrobci navíc neměli motivaci, aby se do takového podniku pouštěli.

A právě v tomto ohledu může současná pandemie přispět ke změně směrem k lepšímu. Především v případě virů (méně již bakterií) je, alespoň podle pokusů, UVC světlo skutečně velmi účinným prostředkem proti vzdušnému přenosu. Viry (a to nejen koronaviry, ale například i viry chřipkové) zabíjí už při krátké expozici a malé intenzitě. Bakterie jsou bohužel výrazně odolnější.

Ochrana samozřejmě není dokonalá. UV světlo nedokáže proniknout do velkých kapének, které vydechujeme, velmi účinně však zabíjí nechráněné viry, případně viry v malých kapénkách, které jsou z hlediska šíření viru nebezpečnější. Větší kapénky rychle klesají k zemi, a příliš se tedy nešíří, ty menší zůstávají ve vzduchu delší dobu a mohou tak putovat na větší vzdálenosti. UVC záření nás tedy nejspíše nedokáže ochránit před dotěry, kteří ze vzdálenosti několika mála desítek centimetrů prskají druhým do obličeje.

Jinak by ale mohlo představovat účinnou ochranu v rizikových prostorách typů zdravotnických zařízení či například domovů pro seniory
i dlouho poté, co pandemie SARS-CoV-2 pomine.

ČTĚTE TAKÉ:

5G 5G procesor 5G smartphone 5G smartphony 5G sítě Apple Astra Zeneca covid covid-19 Dezinformace dimensity ericsson hoax huawei iphone konspirace Koronavirus mediatek mmWave Motorola nejlevnější 5G smartphone novinka O2 očkování očkování covid-19 Pfizer pokrytí procesor práce na dálku práce z domova připojení qualcomm realme rozvoj samsung smartphone snapdragon statistika t-mobile technologie vakcinace Vakcína vakcína covid vakcína mRNA xiaomi

Sdílejte článek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *